Kytice v historii

Kytice pro všechny příležitosti dle historických období

Kytice ve starověku Řím Řecko

Kytice patří k nejstarším historickým způsobům aranžování květin, který se vyvinul z původního jednoduchého skládání stonků s květy vedle sebe do svazků. Podle dochovaných historických pramenů se květiny aranžovaly do kytic již v době antického Řecka a Říma.

Barokní kytice a květiny

V období renesance zkrášlovaly poměrně rozměrné kytice příbytky nejenom šlechty, ale i měšťanů. Květiny se v tomto období nepoužívaly pouze k výzdobě interiérů při svátečních příležitostech, ale stávaly se běžnou součástí života. Pompézní barokní styl se výrazně promítl nejenom do oblasti architektury a odívání, ale i ztvárnění květinových dekorací.

Bohaté kytice se aranžovaly z velkého množství různorodých květů do speciálně zhotovených a často bohatě zdobených váz.

Rokokové květiny

Opakem výrazné až dominantní barokní květinové dekorace, která je často zachycena i na malířských plátnech, je uvolněnější styl rokoka.

Klasicisní květinová výzdoba

K velkému zlomu ve tvaru a množství použitých rostlin v kyticích došlo v době klasicismu, kdy byly dekorace zhotovovány z menšího počtu květů. Důraz byl kladen především na jednodušší vzhled a decentní barevnost zhotovených vazeb.

Měšťanský biedermeier styl 19. století

Jedním z historických období, které se ve vázání kytic do jisté míry prolíná do dnešních dnů, je měšťanský sty – biedermeier ze 2. čtvrtiny 19 století. Kytice kulovitého a kompaktního tvaru se zhotovují z krátkých stonků  květin, které se jednotlivě přikládají ke středovému květu ve střídajících se barevných kruzích.

Dvacáté a jednadvacáté století květin

Zvyšující se květinářská produkce dvacátého století se promítá i do bohatosti kytic, které se čím dál tím častěji stávají žádanější dekorací nejenom soukromých interiérů, ale i veřejných prostor.